netko

lehce pravdivé vymýšlení

12.03.2004
Jak se u nás chodí na záchod


Když jsme se přestěhovali do nového bytu, bylo tam spousta věcí k vydrhnutí, umytí a k jinému vylepšení. Mezi jinými i záchodová mísa. Snažila jsem se, snažila, ale výsledek nic moc. Až mně napadlo mísu vytáhnout, dát do vany, polít Savem a nechat pořádně odležet. Kupodivu tento nápad nebyl nadšeně přijat, ale když jsem pořád chodila kolem a nahlas přemýšlela, kam se asi vylije ta voda, když tohle odšroubuji, manžel povolil a na práci se vrhnul sám. No vrhnul, zavřel se na WC a půlhodiny nadával. Když urval šroub, který držel mísu v zemi, zavřela jsem se s dětmi v obýváku a koukali jsme na pohádku. Musím muže pochválit, po několika hodinách byla mísa jako nová. Hned se na ni sedělo lépe ;)

Ovšem netrvalo dlouho a v chodbě jsem kladli kachličky. Šlo nám to od ruky, namíchaná směs se plácla na podklad a na to se šouply kachle. Když to bylo hotovo, podezíravě jsem se zahleděla na muže, kam asi dal zbytek malty… No jasně, typický chlap, on to spláchl! A velmi, velmi se divil, že se na dně krásně vydrhnuté mísy utvořila velmi tvrdá šedá hromada. A tak jsme žili s polospláchnutou maltou, nakonec, vždyť to funguje, né? Od té doby bylo téma WC u nás tabu. A to do okamžiku, kdy jsem zjistila, že protéká splachovač. Samozřejmě jsem byla doma sama a protože mě ta tekoucí voda a točící se vrtulka na vodoměru velmi znervózňovala, zastavila jsem přívod vody. Což muže po příchodu velmi pobavilo do té doby, než zjistil, že kohoutek přímo u splachovače opravdu nefunguje. Chvilku tam s něčím dloubal a bylo spraveno. Ne na dlouho, protože od té doby pravidelně někdo v průběhu dnů vykřikl — protéká! a muž už běžel do čehosi dloubat.

Netrvalo dlouho a muž si uvědomil, že on to spravuje dobře, to jen my neumíme splachovat. Tak si nechal nastoupit celou rodinu, vysvětlil situaci, provedl názornou ukázku skvělého spláchu, podotkl, že cena vody je drahá, upřesnil, že celou krabici splachovače nebude kupovat, dodal, že při naší celkové inteligenci bychom se mohli naučit řádně splachovat a nakonec přidal výhružku, že ať si teda dáváme bacha jo? Děti požadovaly kreslený návod, který byl přislíben. Já měla plno dotazů, jak budeme informovat návštěvy, jestli by nebylo lepší to spravit pořádně, nebylo by lepší koupit celé nové wc, když tam máme tu maltu — ani jsem nestačila domluvit, protože jsem byla přerušena neurvalým prohlášením, že nikde není problém, jen u mě, že neumím splachovat. Na druhý den muž při chůzi kolem místnůstky s návodem na dveřích nastražil uši, vtrhl dovnitř a ukázkově spláchl, aby zastavil průtok vody. A poté nastalo detektivní zjišťování, kdo tam byl naposledy, ale profesionálně jsme to s dětmi házeli na sebe navzájem, takže viník zjištěn nebyl. Asi je jasné, do jakého rozjaření mně uvedl fakt, když jsem po pár dnech zjistila, že záchod protéká po mém MUŽI! Okamžitě jsme mu to všichni tři běželi sdělit, s čímž jednoznačně nesouhlasil a poté prohlásil, že se na to může …

O dalším víkendu si mísa opět ve vaně užívala lázně ze Sava a splachovač byl rozebrán na prvodíly. Takže hurá, k dnešku už nemusíme při splachování stát na jedné noze, pravou se držet ucha a mumlat — ať se to povede, ať se to povede, stačí jen páčku nedotáhnout do konce a rychle zvednout. Ale ne zase moc rychle, to by tam nateklo málo vody, ale ne zase úplně málo, protože by to mohlo protékat. Vždyť je to přeci tak snadné…